Výlet na Příhrazské skály
Poslední dobou je to super...ani nevím, čemu za to vděčím, ale panička má posledních pár týdnů podezřele hodně volných dnů, což mi naprosto vyhovuje, protože jezdíme na dlouho na chatu a jak už jsem tu psala, na chatě je to jako v ráji, celý den můžu být venku, válet se na zahradě, navíc chodíme do lesa a taky tam mám kamarády za plotem u sousedů - dobrmanku Argu a oříška Tima. Tim s námi navíc chodí i ven, je moc šikovnej a umí přelézat plot, takže když nás s paničkou vidí, jak jdeme ven, hned běží k plotu, přeleze branku a jde s námi.
Navíc ve čtvrtek 8.5. dostala panička a její rodiče výborný nápad, že bychom mohli zajet někam na výlet, když je tak krásně. Vzhledem k tomu, že Český ráj máme od chaty co by kamenem dohodil, tak volba byla jasná. Jak jsem slyšela, že se pojede někam na výlet, ihned mě popadlo veliké nadšení a popoháněla jsem paničku i její rodiče jak jen to šlo. Nakonec jsme naskákali do auta (já první) a jelo se. Dojeli jsme autem až na Krásnou vyhlídku a odtud se vydali na tůru na Příhrazské skály. Bylo to bezva, hned jak jsem vyskočila z auta jsem viděla plno kamarádů, s kterýma jsem se hned chtěla poznat blíž, ale nebyl na to dostatek času a navíc akorát dohárávám, takže panička moc nechtěla, abych navazovala s pejskama nějaké bližší vztahy - bohužel...
Tak jsme vyrazili z Krásné vyhlídky, šli jsme lesem a všude jsme viděli nádherné pískovcové skály. Nejdřív jsme šli jakoby po vrcholcích skal, takže jsme se mohli kochat nádherným výhledem do krajiny. Pak následoval sestup dolů, což byla první náročnější část celé trasy. Byly tam takové dost nepříjemně strmé schody dolů a panička se o mě bála, prý abych nespadla, což nechápu proč, protože já jsem to zvládla levou zadní.
Pak jsme došli do vesnice pod skalami, která se přímo jmenovala Příhrazské skály a z ní jsme šli kousek po silnici. To už jsme byli na cestě zpět. Tentokrát jsme šli dole pod skalami a mohli jsme vidět jak jsme před tím byli vysoko. Jenže vzhledem k tomu, že auto jsme měli na Krásné vyhlídce a ta byla, jak název napovídá, na kopci, nezbývalo, než se vydat na výstup nahoru. Šplhali jsme v celkem náročném terénu nahoru a já měla ještě navíc tu zátěž, že si mě půjčil paničky tatínek, abych ho prý vytáhla, no možná by to šlo lépe, kdyby byl o něco lehčí...
Taky mě ten sportovní výkon v tahu pěkně zmohl a pak jsem měla jazyk na vestě:-))
No vidíte sami....
Nakonec jsme ale všichni dorazili v pořádku k autu a jeli domů, kde jsme si dali něco na zub a odpočívali. Každopádně výlet to byl super a doufám, že zase brzy na nějaký vyrazím...