Tak panička se vrátila a dál si užíváme léto
14. 8. 2008
Tak panička se z tábora už vrátila, teda už je to asi tři týdny zpátky, ale tím, že jsme pak byli pořád na chatě, kde nemáme přístup na net, tak mi sem nestihla napsat aktuality dřív...
Těch 14 dní bez paničky jsem si užívala tak, jak jsem již předesílala před jejím odjezdem. Byla jsem s rodičema paničky doma v Praze, ale měla jsem přístup skoro do celého bytu, což normálně, když je panička doma nemívám... také jsem toho náležitě využívala - otevírala jsem si skříně, tahala jsem věci z koše na špinavé prádlo a pak je tahala po bytě a do všech postelí, kam se dalo. No, ale dělala jsem to hlavně proto, že mi bylo smutno, protože se mi stýskalo po paničce. Ona sice občas zavolala, ale to víte, není nad osobní kontakt, já to telefonování zrovna moc nemusím, připadá mi to takové neosobní, ani oblíznout u toho paničku nemůžu. No zato, když se panička vrátila, to bylo veliké vítání a oblizování a skákání. Pak jsem si ještě nějaký čas paničku pořádně hlídala, aby ji nenapadlo znovu někam odjet, pořád jsem se jí cpala na klín a byla jsem u ní pořád někde poblíž.
Byli jsme teď pořád na chatě, za což jsem fakt ráda. Moc se mi tam líbí, celé dny jsem venku na zahradě, chodíme na procházky do lesa a k rybníku se koupat, mám tam kamárady a prostě je tam pohoda. Taky sem tam jedem někam na výlet nebo na návštěvu. Teď jsme na otočce v Praze, ale snad se zase brzy přesunem na chatu. Panička sice říkala cosi o tom, že bude teď trochu taky pracovat, ale prý jen o víkendech, takže na chatě stejně budu s rodičema a pak přes týden tam zase budem spolu. No prostě si léto fakt užíváme, doufám, že bude ještě dlouho takhle pěkně...
Těch 14 dní bez paničky jsem si užívala tak, jak jsem již předesílala před jejím odjezdem. Byla jsem s rodičema paničky doma v Praze, ale měla jsem přístup skoro do celého bytu, což normálně, když je panička doma nemívám... také jsem toho náležitě využívala - otevírala jsem si skříně, tahala jsem věci z koše na špinavé prádlo a pak je tahala po bytě a do všech postelí, kam se dalo. No, ale dělala jsem to hlavně proto, že mi bylo smutno, protože se mi stýskalo po paničce. Ona sice občas zavolala, ale to víte, není nad osobní kontakt, já to telefonování zrovna moc nemusím, připadá mi to takové neosobní, ani oblíznout u toho paničku nemůžu. No zato, když se panička vrátila, to bylo veliké vítání a oblizování a skákání. Pak jsem si ještě nějaký čas paničku pořádně hlídala, aby ji nenapadlo znovu někam odjet, pořád jsem se jí cpala na klín a byla jsem u ní pořád někde poblíž.
Byli jsme teď pořád na chatě, za což jsem fakt ráda. Moc se mi tam líbí, celé dny jsem venku na zahradě, chodíme na procházky do lesa a k rybníku se koupat, mám tam kamárady a prostě je tam pohoda. Taky sem tam jedem někam na výlet nebo na návštěvu. Teď jsme na otočce v Praze, ale snad se zase brzy přesunem na chatu. Panička sice říkala cosi o tom, že bude teď trochu taky pracovat, ale prý jen o víkendech, takže na chatě stejně budu s rodičema a pak přes týden tam zase budem spolu. No prostě si léto fakt užíváme, doufám, že bude ještě dlouho takhle pěkně...
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář